Obsah
-
Přesvědčení
Z právního hlediska je odsouzení rozsudkem, který obvykle vyplývá, když soud shledá obviněného vinným z trestného činu. Opakem přesvědčení je osvobození (tj. „Ne vinný“). Ve Skotsku a Nizozemsku může také existovat rozsudek „neprokázaný“, který se počítá jako osvobození. Existují také případy, kdy soud nařídí, aby obžalovaný nebyl odsouzen, přestože byl shledán vinným; v Anglii, Walesu, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu je mechanismem pro toto vypouštění. Z mnoha důvodů není systém trestního soudnictví dokonalý: někdy jsou obžalovaní vinni, zatímco nevinní lidé jsou odsouzeni. Mechanismy odvolání a postupy pro zmírnění přesvědčení mohou do určité míry zmírnit účinky odsouzení. Chyba, která vede k odsouzení nevinné osoby, se nazývá potrat spravedlnosti. Po odsouzení obžalovaného určí soud příslušný trest jako trest. Kromě toho může odsouzení vést k výsledkům nad rámec samotné věty. Takové důsledky jsou známy jako vedlejší důsledky obvinění z trestné činnosti. Menší přesvědčení je varovným usvědčením a nemá vliv na obžalovaného, ale slouží jako varování. Historie odsouzení se nazývá předchůdce, známá jako „předchozí“ ve Velké Británii a „předchozí“ ve Spojených státech a Austrálie. Historie odsouzení také ukazuje, že odsouzení menšího zákona může být stíháno jako každý jednotlivý trest.
Přesvědčení (podstatné jméno)
Pevná víra.
Přesvědčení (podstatné jméno)
Rozsudek viny u soudu.
Přesvědčení (podstatné jméno)
Stav, kdy byl shledán vinným.
Přesvědčení (podstatné jméno)
Stav naprostého přesvědčení.
Věta (podstatné jméno)
Rozhodnutí nebo rozsudek poroty nebo soudu; verdikt. od 14. c.
"Soud vrátil rozsudek viny při prvním obvinění, ve druhé nevinnost."
Věta (podstatné jméno)
Soudní příkaz k uložení trestu osobě odsouzené za trestný čin. od 14. c.
"Soudce vyhlásil rozsudek smrti pověšením za neslavného šelma dobytka."
Věta (podstatné jméno)
Trest uložený osobě odsouzené za trestný čin.
Věta (podstatné jméno)
Řeknutí, zejména od velkého člověka; maximum, apophthegm. 14.-19.
Věta (podstatné jméno)
Gramaticky kompletní řada slov sestávající z předmětu a predikátu, i když je implikováno jedno nebo druhé, obvykle začínající velkým písmenem a končící tečkou. od 15. c.
"Děti byly nuceny konstruovat věty sestávající z substantiv a sloves ze seznamu na tabuli."
Věta (podstatné jméno)
Vzorec bez volných proměnných. od 20. c.
Věta (podstatné jméno)
Jakýkoli soubor řetězců, které mohou být generovány danou formální gramatikou. od 20. c.
Věta (podstatné jméno)
Smysl; význam; význam.
Věta (podstatné jméno)
Jeden názor; způsob myšlení. 14. - 17. c.
Věta (podstatné jméno)
Výrazný názor nebo úsudek k dané otázce. od 14. c.
Věta (sloveso)
Vyhlásit rozsudek pro odsouzeného; zkázy; odsoudit trest.
"Soudce odsoudil zpronevěru na deset let vězení spolu se statnou pokutou."
Věta (sloveso)
Vyhlásit nebo vyhlásit jako větu.
Věta (sloveso)
Vyjadřit sentientně.
Přesvědčení (podstatné jméno)
Akt odsouzení; akt dokazování, uznání nebo uznání vinného z přestupku.
Přesvědčení (podstatné jméno)
Rozsudek vynesený příslušným soudem; skutek nebo proces uznání vinného nebo stav uznání vinného za jakýkoli trestný čin soudním tribunálem.
Přesvědčení (podstatné jméno)
Čin přesvědčování o omylu nebo nucení přiznání pravdy; komutace.
Přesvědčení (podstatné jméno)
Stav přesvědčení nebo odsouzení; silné přesvědčování nebo víra; zejména stav odsouzení za hřích nebo svědomí.
Věta (podstatné jméno)
Smysl; význam; význam.
Věta (podstatné jméno)
Názor; rozhodnutí; odhodlání; rozsudek, zejména nepříznivého charakteru.
Věta (podstatné jméno)
Filozofický nebo teologický názor; dogma; as, Shrnutí vět; Kniha vět.
Věta (podstatné jméno)
V občanském a admiralitním právu byl rozsudek soudu prohlášen za věc; u trestních a církevních soudů rozsudek vynesený na zločince soudem nebo soudcem; odsouzení vyslovené soudním tribunálem; osud. V obecném právu se tento pojem používá výhradně k označení rozsudku v trestních věcech.
Věta (podstatné jméno)
Krátké rčení, obvykle obsahující morální poučení; maximum; axiom; pila.
Věta (podstatné jméno)
Kombinace slov, která je úplná jako vyjádření myšlenky a písemně, je na konci označena tečkou nebo úplným bodem. Viz návrh 4.
Věta
Předat nebo vyslovit rozsudek; zkázy; odsoudit trest; předepsat trest.
Věta
Vyhlásit nebo vyhlásit jako větu.
Věta
Vyjadřit sentientně.
Přesvědčení (podstatné jméno)
neotřesitelná víra v něco bez potřeby důkazů nebo důkazů
Přesvědčení (podstatné jméno)
(trestní právo) pravomocný rozsudek viny v trestním řízení a uložený trest;
"odsouzení přišlo jako žádné překvapení"
Věta (podstatné jméno)
řetězec slov splňující gramatická pravidla jazyka;
„vždy mluvil gramatickými větami“
Věta (podstatné jméno)
(trestní právo) pravomocný rozsudek viny v trestním řízení a uložený trest;
"odsouzení přišlo jako žádné překvapení"
Věta (podstatné jméno)
doba věznění vězně;
„byl ve výkonu trestu odnětí svobody 15 měsíců“
"jeho trest byl 5 až 10 let"
"dělá čas v okresním vězení"
Věta (sloveso)
vyslovit trest na (někoho) u soudu;
"Byl odsouzen na deset let vězení."
