Obsah
-
Vnímání
Vnímání (z latinského vnímání) je organizace, identifikace a interpretace senzorických informací za účelem reprezentace a porozumění prezentovaným informacím nebo prostředí. Veškeré vnímání zahrnuje signály, které procházejí nervovým systémem, které zase vyplývají z fyzické nebo chemické stimulace senzorického systému. Například, vidění zahrnuje světlo dopadající na sítnici oka, zápach je zprostředkován molekulami zápachu a sluch zahrnuje tlakové vlny. Vnímání není jen pasivním přijímáním těchto signálů, ale je také formováno učením příjemců, pamětí, očekáváním a pozorností. Vnímání lze rozdělit na dva procesy, (1) zpracování senzorického vstupu, který transformuje tyto informace na nízké úrovni na informace na vyšší úrovni (např. Výpisy tvarů pro rozpoznávání objektů), (2) zpracování, které je spojeno s koncepty osob a očekávání (nebo znalosti), restorativní a selektivní mechanismy (jako je pozornost), které ovlivňují vnímání. Vnímání závisí na složitých funkcích nervového systému, ale subjektivně se zdá většinou bez námahy, protože k tomuto zpracování dochází mimo vědomé vědomí. Od nástupu experimentální psychologie v 19. století psychologové chápání vnímání pokročili kombinováním různých technik. Psychofyzika kvantitativně popisuje vztahy mezi fyzickými vlastnostmi smyslového vstupu a vnímání. Senzorická neurovědy studuje nervové mechanismy, které jsou základem vnímání. Percepční systémy lze také studovat výpočtově, pokud jde o informace, které zpracovávají. Ve vnímání filozofie patří míra, do jaké smyslové vlastnosti, jako je zvuk, vůně nebo barva, existují spíše v objektivní realitě než v mysli vnímajícího. Ačkoli smysly byly tradičně vnímány jako pasivní receptory, studium iluzí a nejasných obrazů ukázalo, že percepční systémy mozku se aktivně a předem vědomě pokoušejí pochopit svůj vstup. Stále existuje aktivní debata o tom, do jaké míry je vnímání aktivním procesem testování hypotéz, analogickým s vědou, nebo zda realistické smyslové informace jsou dostatečně bohaté na to, aby byl tento proces zbytečný. Percepční systémy mozku umožňují jednotlivcům vnímat svět kolem sebe jako stabilní, i když smyslové informace jsou obvykle neúplné a rychle se mění. Lidské a zvířecí mozky jsou strukturovány modulárním způsobem a různé oblasti zpracovávají různé druhy senzorických informací. Některé z těchto modulů mají podobu senzorických map, které mapují část světa na část povrchu mozku. Tyto různé moduly jsou vzájemně propojeny a vzájemně se ovlivňují. Například chuť je silně ovlivněna vůní.
Vnímání (podstatné jméno)
Organizace, identifikace a interpretace senzorických informací.
Vnímání (podstatné jméno)
Vědomé porozumění něčemu.
Vnímání (podstatné jméno)
Vize (schopnost)
Vnímání (podstatné jméno)
Ostrost
Vnímání (podstatné jméno)
(poznání) To, co je detekováno pěti smysly; nemusí být nutně pochopeno (představte si, jak se díváte mlhou, snažte se pochopit, jestli vidíte malého psa nebo kočku); také to, co je detekováno ve vědomí jako myšlenka, intuice, dedukce atd.
Koncepce (podstatné jméno)
Akt počínání.
Koncepce (podstatné jméno)
Stav početí; začátek.
Koncepce (podstatné jméno)
Oplodnění vajíčka spermatem za vzniku zygoty.
Koncepce (podstatné jméno)
Začátek těhotenství.
Koncepce (podstatné jméno)
Tvorba konceptu nebo implantovaného embrya.
Koncepce (podstatné jméno)
Síla nebo schopnost zadržovat utváření myšlenky v mysli; schopnost připomenout minulý pocit nebo vnímání; schopnost tvořit mentální abstrakce.
Koncepce (podstatné jméno)
V mysli se vytvořil obraz, nápad nebo představa; koncept, plán nebo design.
Koncepce (podstatné jméno)
akce počatia dítěte nebo počatého dítěte
"nefertilizované vejce před početí"
„nárůst předmanželských koncepcí“
Koncepce (podstatné jméno)
formování nebo vymezení plánu nebo nápadu
„doba mezi koncepcí produktů a jejich uvedením na trh“
Koncepce (podstatné jméno)
způsob, jakým je něco vnímáno nebo vnímáno
"naše koncepce toho, jak jazyk souvisí s realitou"
Koncepce (podstatné jméno)
abstraktní myšlenka; koncept
"koncepce rovnováhy moci"
Koncepce (podstatné jméno)
plán nebo záměr
„rekonstruuje Bachovy původní koncepce“
Koncepce (podstatné jméno)
schopnost představit si; porozumění
"neměl koncepci politiky"
Vnímání (podstatné jméno)
Akt vnímání; poznání smysly nebo intelektem; apperhension tělních orgánů nebo myslí, co je jim předloženo; rozlišování; apperhension; poznání.
Vnímání (podstatné jméno)
Fakulta vnímání; schopnost nebo zvláštní část ústavy člověka, jejímž prostřednictvím má znalosti prostřednictvím prostředků nebo instrumentů tělesných orgánů; akt apperhending hmotných předmětů nebo vlastností přes smysly; - odlišené od početí.
Vnímání (podstatné jméno)
Kvalita, stav nebo schopnost být ovlivněn něčím vnějším; pocit; citlivost.
Vnímání (podstatné jméno)
Nápad; představa.
Koncepce (podstatné jméno)
Akt počínání v lůně; zahájení embryonálního života zvířat.
Koncepce (podstatné jméno)
Stav početí; začátek.
Koncepce (podstatné jméno)
Síla nebo schopnost zadržovat utváření myšlenky v mysli; schopnost připomenout minulý pocit nebo vnímání.
Koncepce (podstatné jméno)
Formování mysli, obrazu, myšlenky nebo představy, obav.
Koncepce (podstatné jméno)
Obraz, myšlenka nebo představa o jakékoli akci nebo věci, která je utvořena v mysli; koncept; pojem; univerzální; produkt racionální víry nebo úsudku. Viz koncept.
Koncepce (podstatné jméno)
Idea; účel; design.
Koncepce (podstatné jméno)
Domýšlivost; ovlivnil sentiment nebo myšlenku.
Vnímání (podstatné jméno)
zobrazení toho, co je vnímáno; základní složkou tvorby konceptu
Vnímání (podstatné jméno)
způsob, jak si něco představit;
"Luther měl nové vnímání Bible"
Vnímání (podstatné jméno)
proces vnímání
Vnímání (podstatné jméno)
znalosti získané vnímáním;
"muž obdivoval hloubku svého vnímání"
Vnímání (podstatné jméno)
uvědomování si něčeho prostřednictvím smyslů
Koncepce (podstatné jméno)
abstraktní nebo obecná myšlenka odvozená nebo odvozená od konkrétních případů
Koncepce (podstatné jméno)
akt otěhotnění; oplodnění vajíčka spermatozoonem
Koncepce (podstatné jméno)
událost, ke které došlo na začátku něčeho;
„od jeho vytvoření byl plán odsouzen k neúspěchu“
Koncepce (podstatné jméno)
vytvoření něčeho v mysli
